Církev adventistů sedmého dne

Narodil jsem se v září 1967 v Pardubicích rodičům, kteří se vcelku brzy rozvedli. Vyrůstal jsem s maminkou a jsem jí vděčný za skvělou výchovu. Informace o křesťanství v ní ale chyběly a táta se o tom taky nikdy nezmínil. O to překvapivější bylo, když jsem později zjistil, že oba byli v křesťanské víře vychovávaní. Maminka především svou milující katolickou maminkou, ale i autoritářským otcem, tatínek zase vyrostl jako nejstarší syn faráře Církve československé. A tak co zbylo? Pán Bůh mě musel vyhledat sám. Kdy přesně to začalo, nevím, jen tuším, že ještě před mým narozením.
Co vím, že z pubertálního vzdoru jsem nastoupil a absolvoval vojenskou školu, pracoval v armádě u letectva, ale sloužit straně a vládě mi už nešlo pod vousy. Častěji jsem naslouchal nekalým protistátním živlům a po mé čtvrté žádosti o uvolnění do civilu mi nakonec bylo v prosinci roku 89 vyhověno.
O dva roky později jsem nastoupil do „Boží školy“. Svědectví mé kamarádky mě zasáhlo natolik, že jsem Boha požádal, aby, pokud existuje, mi o sobě dal vědět. Vyslyšel mě okamžitě. Mnoho let jsem pak sice o Jeho existenci nepochyboval, ale vytrvale jsem si chodil svými pokoutními cestami, bloudil a obcházel Ho obloukem. Nakonec mě, díky své trpělivosti, přeci jen zastavil a obrátil na jiné cesty. Bylo mi 27.
O deset let později jsem, už ženatý, nastoupil do kazatelské práce. V současné době žijeme s manželkou a dvěma syny na Kladně, nejstarší syn žije v Praze. Krom kazatelské práce působím také jako kaplan ženské věznice ve Světlé nad Sázavou. A hrozně nerad píšu.