{12b} Ano, Bůh to je, kdo na zemi soud koná.
Když spravedlnost chybí
Co dělám, když vidím nespravedlnost a mám pocit, že zlo zůstává bez následků?
Žalm 58 je velmi silnou modlitbou člověka, který vidí kolem sebe nespravedlnost a zlo. David se nebojí před Bohem pojmenovat, co ho trápí. Nezakrývá svůj hněv ani bezmoc, ale přináší je Bohu. Přitom si uvědomuje, že konečný soud nepatří člověku. Bůh vidí to, co lidé přehlížejí, a jeho spravedlnost nemusí přijít ve chvíli, kdy bychom ji očekávali.
Když se setkáme s nespravedlností, snadno v nás roste touha vzít spravedlnost do vlastních rukou. Tento žalm nás však vede jinam. Můžeme Bohu říct svou bolest, hněv i otázky a zároveň mu přenechat konečný soud. Neznamená to, že nám nespravedlnost začne být lhostejná. Znamená to, že nemusíme nést břemeno toho, abychom všechno sami napravili. Bůh zůstává soudcem a naše důvěra může stát právě na tom, že žádná nespravedlnost před ním nezůstane skryta.
Pane, když vidím nespravedlnost, chraň mé srdce před hořkostí a pomoz mi svěřit svůj hněv i touhu po spravedlnosti tobě.
