Skutky 4,19

Lék na strach z lidí

Kde najít odvahu?

Náboženští vůdcové, sami pravděpodobně zvyklí v rámci přežití a zachování svých funkcí na řadu kompromisů a lezení do zadních faldů mocným tohoto světa, byli naprosto konsternováni při pohledu na odvahu prostých a neučených Galilejců. Poznali na nich, že byli s Ježíšem. V kombinaci s realitou jasného uzdravení dlouhodobě hendikepovaného nešťastníka, jim došly argumenty. Na jejich výhružky reagují Petr i Jan skvělou otázkou, ze které je jasné, komu slouží a kdo je jejich autoritou. Nikoliv lidé, nikoliv systém, nikoliv strach o život a budoucnost, ale živý Bůh. Ten, který neustále připomíná těm, kteří ho následují: „Neboj se, jsem s tebou“.

Kde se v nich vzala taková odvaha, tolik kontrastující s jejich nedávnou zbabělostí, panikou a snahou zachovat si kůži? Jednak zde vidíme v praxi práci Ducha svatého. Bůh nám nedal ducha bázlivosti ale síly, lásky a rozvahy. Ten dal učedníkům smělost i moudrost. Dále zde vidíme, že odvaha je věc rozhodnutí a poslušnosti vůči Bohu. Navzdory strachu, který nás svírá. Člověk, který se rozhodne bát se více Boha, než lidí, nachází skutečnou svobodu. Pro správná rozhodnutí i pro zachování si vlastní důstojnosti.

Pane, Ty víš, jak často se bojím lidí. Toho, co si o mě myslí, zda mne neodsoudí, nepochopí či odmítnou. Snažím se všem zalíbit, ale vidím, že to stejně nefunguje a občas někoho naštvu. Chtěl bych, aby mi více záleželo na tom, co si o mě myslíš Ty. Naplň mě prosím Duchem svatým a uč mě bát se více Tebe, než lidí.