5protožes mi zjednal právo, obhájils mě, usedl jsi na trůn, soudce spravedlivý.
Spravedlivý soud
Jak se cítíme při pomyšlení na soud a trest?
Usednout na trůn není jen mít nejlepší křeslo v místnosti, není to pouze o pohodlí, luxusu a uctivé pozornosti poddaných. Čteme-li o Bohu, který trůní, vidíme někoho, kdo právě rozdává život a smrt, kdo dává milost a zvedá z bran smrti, ale i obrací celá města v trosky. Dát průchod právu často znamená jednomu dát a druhému vzít. Povýšení jedněch je ponížením druhých. Pro jedny vítězství, pro druhé prohra.
Zase nás žalmy zaskočily svou tvrdostí a krutostí. Porazit nepřítele ovšem znamená i osvobodit zajaté přátelé. Porazit protivníka? Náš jemnocit vymýšlí win-win hry, kde nikdo neprohrává a všichni dostávají medaile. Vítězství pro všechny ovšem ve skutečném životě těžko nalezneme. Nesmíříš dobro se zlem. Medaile pro dobré, medaile pro zlé? Světlo s temnotou, hluk s tichem, čistá špína a hříšná svatost? Díky Bohu přichází ten, kdo bude trůnit věčně a rozsoudí svět spravedlivě.
Hospodine, usedni ke svým spravedlivým soudům, o to prosíme.