Jeremjáš 46,10a

Den, který patří Bohu

Jak rozumím Boží spravedlnosti ve chvílích, kdy zlo zdánlivě vítězí?

Slovo o Egyptě ukazuje sílu, která budí respekt - vojska, výzbroj, sebejistota... Přesto přichází zlom, lidská moc naráží na Boží rozhodnutí. To, co se zdá neotřesitelné, se hroutí. Bůh není lhostejný k dějinám ani k nespravedlnosti. Jeho „den“ znamená, že poslední slovo nemají impéria, vládcové světa a už vůbec ne lidská pýcha.
Pro nás je to výzva i útěcha. Výzva, abychom nestavěli svou jistotu na lidské síle, úspěchu či vlivu. Útěcha, že ani v chaosu světa není Bůh nepřítomen. On vidí a jedná - možná jinak, než čekáme, ale zato spravedlivě. Naším postojem má být důvěra a pokora, ne strach a pýcha.

Pane, uč mě důvěřovat Tvé spravedlnosti a neopírat se o pomíjivou lidskou sílu.