Zjevení 6,17

Den Božího hněvu

Hledám svou jistotu v nestálých věcech tohoto světa, nebo stojím na pevném základě Kristovy milosti, která obstojí i v nejtěžších zkouškách?

Šestá kapitola knihy Zjevení popisuje dramatické otevírání prvních šesti pečetí Beránkem. Na scénu přicházejí čtyři jezdci přinášející klam, válku, hladomor a smrt, následovaní pláčem mučedníků a otřesy kosmických rozměrů. Text vykresluje hrozivou realitu světa zasaženého hříchem a Božím soudem, před nímž se pokoušejí ukrýt všichni lidé bez ohledu na postavení. Tato drsná obraznost však nenahání strach věřícím, ale připomíná, že zlo a lidská pýcha mají svá omezení a hlavně - budou nakonec potrestány. 

Dějiny nejsou nekontrolovaným chaosem; i těžké zkoušky podléhají Boží svrchovanosti a směřují k definitivnímu nastolení spravedlnosti. Bůh bude jednat ve svůj čas, v den svého soudu. Jeho soud bude zároveň vyslyšením modliteb jeho věrných.

Pane Bože, děkuji ti za tvou věrnou lásku a za to, že slyšíš mé volání. Odpusť mi, když podléhám pýše nebo strachu a zapomínám na tvé dobré skutky v mém životě.