11Tehdy jsem slyšel: "Je třeba, abys znovu prorokoval proti mnoha národům, kmenům, jazykům i králům."
Sněz knížku!
Jsem ochoten přijímat Boží slovo v jeho úplnosti – nejen to, co mě potěší a povzbudí, ale i to, co mě volá k náročné věrnosti a pravdě?
Desátá kapitola přináší po děsivých výjevech polnic opět chvíli ztišení a posílení. Jan vidí mocného anděla sestupujícího z nebe, zahaleného oblakem a s duhou nad hlavou, který drží otevřený malý svitek - knížku. Anděl přísahá při Žijícím na věky věků, že čas odkladu již vypršel a ve dnech sedmé polnice se naplní Boží tajemství. Jan dostává příkaz knížku vzít a sníst.
Boží slovo je v ústech sladké – přináší naději, zaslíbení a radost z Boží blízkosti. V útrobách však zhořkne, protože věrnost pravdě a zvěstování Božích soudů přináší zápas, bolest a nepochopení. Bůh však obnovuje Janovo povolání, aby znovu prorokoval národům.
Pane Bože, děkuji ti za tvé slovo, které je pro mou duši sladší než med. Odpusť mi, když z tvé pravdy vybírám jen to pohodlné a vyhýbám se věcem, které jsou náročné a zhořknou v mém zápasu s tímto světem. Naplň mě svým Duchem, abych byl věrným svědkem tvé lásky i spravedlnosti pro lidi kolem sebe, ať to znamená cokoliv. Amen.