13Míka si řekl: "Nyní vím, že mi Hospodin bude prokazovat dobro, neboť mám za kněze lévijce."
Bůh není pojistka
Co od Boha očekávám a na čem zakládám své přesvědčení, že mi bude žehnat?
Míka má pocit, že konečně narovnal všechno pokřivené a zlé ve svém životě. Myslel si, že krádež odčiní darem Bohu. Že tím napraví svůj život, přiblíží se Bohu a Bůh k němu. Má svatyni, posvátné předměty a teď dokonce i lévijce za kněze. Proto usoudí, že mu Hospodin bude prokazovat dobro. Jenže jeho jistota nestojí na poslušnosti Bohu, ale na tom, co si sám vybudoval.
I nám se může stát, že začneme chápat víru jako obchod: modlím se, sloužím, chodím do církve, a proto by mi Bůh měl požehnat. Očekávám, že se mi odčiní za to, co dělám a jaký jsem. Bůh však není prostředek k tomu, aby se nám dařilo. Volá nás do vztahu, v němž ho hledáme kvůli němu samému, ne kvůli tomu, co od něj můžeme získat. Vždyť to byl důvod, proč nás stvořil. Pane, dej mi srdce, které nehledá jen Tvé dary, ale především Tebe.