10aProklet buď, kdo koná Hospodinovo dílo nespolehlivě!
Nebuď nespolehlivý, nebuď lhostejný
Kde v mém životě hrozí, že beru Boha a jeho věci jen tak napůl vážně?
Soud nad Moábem odhaluje hlubší problém než jen vnější selhání; je jím pýcha a spokojenost se sebou samým. Moáb žil v klidu, bez otřesů, a právě to vedlo k duchovní otupělosti. Když pak přichází Boží zásah, všechno, na čem stavěl, se hroutí.
Silná slova o „nedbalosti“ ukazují, že vztah k Bohu nelze žít povrchně. Nejde ale vůbec o výkon, ale o opravdovost srdce. I my můžeme snadno sklouznout k víře ze zvyku, bez hlubšího zájmu o Boha samotného. Tento text nás má probudit k tomu, že Bůh hledá srdce, které je bdělé, pokorné a otevřené. Někdy dovolí otřesy, aby nás vyvedl z našeho pohodlí a přivedl blíž k sobě.
Pane, chraň mě před lhostejností a probuď ve mně touhu po Tobě.
