6Zdalipak půst, který já si přeji, není toto: Rozevřít okovy svévole, rozvázat jha, dát ujařmeným volnost, každé jho rozbít? 8Tehdy vyrazí jak jitřenka tvé světlo a rychle se zhojí tvá rána. Před tebou půjde tvá spravedlnost, za tebou se bude ubírat Hospodinova sláva.
Pravý půst
Co se mi vybaví, když zazní slovo půst?
Jedním z výrazných projevů pravého půstu je napomáhat bližním k jejich vnitřnímu osvobození ode všeho, co je svírá. Člověk je sevřen zvnějšku nebo zvnitřku vlastní svévolí. Postit se, znamená přestat myslet na své potřeby a začít se starat o potřeby bližního, konkrétně o jeho největší potřebu, o jeho svobodu.
Pomáhat druhým znamená uzdravovat sám sebe. Ale nejen to. Výsledkem solidarity, která je projevem pravého půstu, je jas. Jako by se člověk, který se přestane soustředit sám na sebe, ale pod vlivem Hospodinova slova se obrátí k bližnímu, celý projasnil, prozářil. Tento jas nemá zdroj v člověku a jeho dobrých skutcích, ale jen v Hospodinově slávě.
Osvobozuješ nás svým slovem a učíš nás střežit svobodu svých bližních, na kterých ti záleží.