Římanům 4,3b

Hospodin nepočítá tvůj hřích

Čím se před Bohem ospravedlníš?

Abraham byl spravedlivý před Bohem. Bohem povolán, Bohu poslušen, muž na cestě… Přesto nebyl Bohem přijatý skrze své skutky, ale proto, že uvěřil Bohu. Tak získal Boží spravedlnost, a tak jsme se i my mohli stát těmi mnohými, kdo jsme jeho potomky, a kterých je více než hvězd na nebi… Nemusí v nás kolovat Abrahamova krev, ale můžeme věřit stejnému Bohu, jako věřil on. Bohu, který zachraňuje všechny, kdo k němu přicházejí. Kdo na něho spoléhají. Žádné vnější znamení, žádný další skutek, žádný církevní úkon, … nic nepotřebujeme k tomu, abychom slyšeli Ježíšovo: „Amen, pravím ti, dnes budeš se mnou v ráji.“ (L 23,43) Všechny ty vnější úkony jsou až následnými kroky víry. Abraham byl velký muž, přesto i on potřeboval ospravedlnit před Bohem. Abraham byl na cestě, přesto (nebo právě proto) i on potřeboval stále znova a znova jednat podle své víry.

Na tebe spoléhám, Hospodine. Ty jsi moje záchrana.