6Jišmael, syn Netanjášův, jim vyšel z Mispy vstříc, šel a plakal. Když se s nimi setkal, řekl jim: "Pojďte ke Gedaljášovi, synu Achíkamovu." 7Když přišli do středu města, tu je Jišmael, syn Netanjášův, s muži, kteří byli s ním, zabil a hodil do cisterny.
Co dokáže pýcha?
Přijmeme Boží plán pro naše životy?
V jaké pýše žil Jišmael. Uražený, že žije pod nadvládou Babylónu, v srdci touhu po falešné svobodě a nezávislosti. Vidíme, že neuznal Boží plán. Neviděl ho. A odmítá přijmout i to, že Bůh jedná skrze pokoru. Pravá svoboda roste totiž z důvěry a pokoje, a ne ze vzdoru, kterým se projevil Jišmael. Tolik krveprolití.
Jak hrozné je, když pýcha způsobí, že člověk jde proti vlastní krvi. Proti vlastnímu národu. Jak podlý dokáže člověk být vůči vlastním, kteří jdou obětovat do Hospodinova domu. Ani to ho nedokáže zastavit. Oči plné zášti a nenávisti působí smrt. Hospodin je ale dárce pokoje. To On působí pokoj.
Buďme tedy těmi, kteří jsou podobní Jeremiášovi, který naslouchá, poslouchá a nejedná podle svého člověčenství.
Pane, prosím Tě, ať jsme těmi, kteří Ti naslouchají a ať do našich srdcí nevstoupí pýcha.