Genesis 3,4-5

Hospodin a Jeho poznání dobrého a zlého I.

Když je ve světě tolik zlého, nemá cenu za některé věci děkovat předem?

Strom poznání dobrého a zlého sám o sobě nebyl lump. Byl stvořen jako spínač. Skrze něj se do našeho světa mohlo dostat první pochybení ve vztazích – neuposlechnutí přikázání o nejedení. A zároveň porušení přikázání o střežení. Druhý strom, strom života, na tom byl lépe. Skrze jeho plody se udržoval život.

A pak tu máme zvíře, nadané schopností stát se médiem. Příliš mnoho moudrosti či vychytralosti nikdy nedělá dobrotu. Spíš to přináší obtíže. Právě toto zvíře jako své médium využil Boží nepřítel. Skrze hada našeptává polopravdy, a dokonce i naprosté lži.

Tou druhou nejhorší je tvrzení, že ovoce, které je v očích Božích možné utrhnout jen pod klatbou smrti, je vlastně neškodné Co víc, je lákavé. Je potřebné. Je jedinečné. Slibuje možnost být jako Bůh.

Schválně. Kolikrát dnes uvidíte nějakou zprávu, která bude hlásat, že její autor má informace, které před vámi vlivní a mocní utajují. A jen ten pisatel to prokouknul. A nabízí nový pohled. A nejen pohled. Hluboký vhled do ukrývaných tajemství… Takovým zprávám se říká konspirační teorie. Jsou odporné, nepravdivé či polopravdivé a nakažlivé.

Ta satanova lež skrze hada totiž naznačuje, že je Bůh jiný, než o sobě sám tvrdí. Že před námi ukrývá informace, které by nám umožnily se Mu nejen podobat, ale dokonce být jako On. V poznání, vědění a možná dokonce i schopnostech. I my bychom pak mohli dávat přikázání, tvořit, zakazovat. No a nejeden bambula na to skočí, a řekne, že tohle by stálo za hřích. Ach jo. Dost často i já.

„Hřích není to, že člověk neví, co je dobré a zlé, ale že chce být tím, kdo to určuje.“ (Søren Kierkegaard)

Bože, nemám dostatek díků za to, od čeho všeho zlého jsi mě i mé blízké zatím ochránil. Přijmi předem mé díky i za to, od čeho mě ještě ochráníš.