Chválit a nestydět se

Zač chválím Boha?

Je neděle a my s neznámým žalmistou zpíváme 71. žalm. Struktura je klasická: prvně modlitba za odvrácení nepřátel, ale nesená jistotou Boží ochrany a ústící do chvály (vv. 1–15); pak typický chvalozpěv (vv. 16–24). To je cenná žalmistova (celo)životní zkušenost, neboť se zdá, že jím byl radostný stařec: „Od mladosti, Bože, jsi mě vyučoval a já dosud oznamuji tvoje divy. | Ani ve stáří a šedinách mě, Bože, neopouštěj!“ (vv. 17–18a)

„Prvním dobrým tématem“, kterým je Žalm ohraničen a jehož bychom si měli všimnout, je hanba / stud: začíná se slovy „Utíkám se k tobě, Hospodine, kéž nikdy nejsem zahanben!“ (v. 1) a slovy Budou se rdít hanbou ti, kdo mi strojili zlé věci.“ (v. 24bc) se končí, přičemž obojí je modlitba. O obojí jde: abych od Boha čerpal sílu a aby moji nepřátele neskončili špatně (potrestáni!), ale „chytili se za nos“ a poznali Boha!

Bože, dávej se mi znát a dej sílu druhým svědčit, že i je máš rád!

Systematické čtení z Bible na každý den vydává Scripture Union.