5Ať jsou veselí a radují se z tebe všichni, kteří tě hledají; ať říkají stále: "Bůh je velký" ti, kdo milují tvou spásu.
Hospodin je naše pomoc
Komu Bůh pomáhá?
Davidovi byl Hospodin Pomocníkem a Vysvoboditelem. Očekával na jeho jednání a počítal s ním. Rádi bychom, aby tomu tak bylo i v našich životech.
O Boží pomoc v časech nouze a těžkostí stojí ledaskdo. I ti, kteří si na něj jinak vzpomenou jen o Vánocích a Velikonocích. Občas se dokonce k Bohu o pomoc obracejí i ti, kteří jinak tvrdí, že v žádného boha nevěří – když jim opravdu hodně teče do bot a se svými zdroji si nevystačí. Tak co kdyby přeci, že? Zkrátka – mít někoho vlivného v záloze se může hodit každému.
Že Bůh pomáhá a zachraňuje je evidentní. Ale bylo by fatálním omylem domnívat se, že musí, že je to jeho povinnost, nějaký jeho „job“. Ačkoliv ve svém milosrdenství vloží pomocnou ruku občas i do záležitostí lidí, kteří o něj jinak nejeví zájem, zdá se mi evidentní, že přichází především tam, kde ho lidé „hledají“ a upřímně touží po Jeho blízkosti. Tedy vědomě a cíleně se doptávají na jeho vůli, jsou ochotni se jí podřídit a následovat ji na úkor své vlastní.
„Bůh nechce být naším společníkem, ale vlastníkem.“ (Leonard Ravenhill)