Žalm 63,2a

Modlitba jako úkol

Chci i dnes růst ve svém vztahu k Bohu nebo to nechávám na zítra?

To, co hledáme brzy ráno je spíš mobil a pak oblečení – než Bůh. Na lůžku se nám většinou připomínají některé náročné úkoly nebo utrpěné křivdy toho dne – než Hospodin. Bohu určitě také dobrořečím, ale není to po celý můj život. Někdy mi z úst vycházejí úplně jiná slova než dobrořečení.

Slova tohoto žalmu nejsou jen vyjádřením toho, že to tak je, ale jedná se spíše o úkol – o celoživotní úkol. Chci, aby první myšlenka za úsvitu byla na Boha, chci o něm rozjímat na lůžku a chci, aby naplnil celý můj život a má duše k němu plně přilnula.

Ten, kdo mi chystá zkázu je ďábel a padne jen tehdy, pokud mě bude pevně držet Boží pravice, pokud Bůh bude mou pomocí. Chci tedy ve svém srdci obnovit touhu po Bohu a svými ústy mu zpívat chválu, a to stále častěji, až jednou to bude ustavičně – navěky.

Bože, chci po tobě žíznit a tebe chválit. Dej mi k tomu svou milost.