Žalm 4,4

Když volám, odpověz mi Bože

Jak snáším nespravedlivá obvinění?

Žalmista, jemuž se dostalo nespravedlivého obvinění, volá k Bohu jako k spravedlivému! Jenom On – jediný spravedlivý, může dokázat jeho nevinnost. Jako bychom slyšeli ozvěnu Izajášova vyznání: „Blízko je ten, jenž mi zjedná spravedlnost. Kdo chce se mnou vést spory? (…) Hle, Panovník Hospodin je moje pomoc“ (Iz 50,8-9). Nebo Pavlovo: „Kdo vznese žalobu proti vyvoleným Božím?“ (Ř 8,34).

Přesto, že autor zakouší nějakou nespravedlnost, volá k Hospodinu s důvěrou a radostí a prohlašuje: „Vězte, Hospodin pro svého věrného koná divy!“ Je přesvědčen na základě své vlastní zkušenosti, že když Bůh je blízko a vede v životě spravedlivého, nikdo a nic nemůže spravedlivému uškodit.

Hospodinova spravedlnost je základem radosti a jistoty toho, kdo se nespoléhá na sebe sama, ale svou naději má v Bohu. Pokoj, jehož obrazem v závěru žalmu je klidný spánek, je odměnou za důvěru, kterou si člověk zachová i uprostřed soužení.

Modlím se o neochvějnou důvěru k Pánu.