Žalm 114,7

Bůh vyvádí svůj lid z otroctví

Vzpomínám si na Boží zázračné jednání se mnou a mou rodinou?

Je dobré, ba nutné vzpomínat na Boží jednání s námi, naší rodinou nebo národem. Retrospektivní pohled nám umožňuje vidět větší obraz Božího díla než jen úzkou výseč, kterou vidíme tady a teď. Pomáhá nám vnímat věci v kontextu doby, a nakonec ukazuje na Toho, který je vyvedl svou mocnou rukou. Na Hospodinovu tvář reaguje příroda, hory, moře, Jordán… nabízí se otázka: a co člověk, jak on zareaguje na Boží jednání?

Odchod Izraelců z Egypta byl definující moment v dějinách národa. Doposud to byl národ otroků, od teď je to národ svobodných lidí. Juda se stal Boží svatyní a Izrael Božím královstvím. Podobně definující milníky Božího navštívení (i když v menší míře) bychom mohli najít i v českém národě Hus, Chelčický, Komenský… Nakonec byl to Bůh, který stál za duchovními obrozeními v naší zemi.

Říká se, že je jednodušší vyvést Izraelce z Egypta než Egypt ze srdcí Izraelců. Přenastavení mysli trvá dlouho. Navíc život ve svobodné zemi přináší s sebou nové výzvy. I proto si tuto událost mají neustále připomínat.

Pane, vyveď i český národ z otroctví hříchu tak, jak jsi to činil mnohokrát v dějinách!