62Ježíš řekl: "Já jsem. A uzříte Syna člověka sedět po pravici Všemohoucího a přicházet s oblaky nebeskými."
Boj Syna člověka
Přiznám se tváři v tvář zlu k tomu, kým jsem?
Jaký muž je Ježíš? Představujeme si toho milého pastýře, který na obrázku z nedělní školy nese ovečku? Pohledný, usměvavý, uhlazený třicátník, který má pro každého laskavé slovo? Možná, ale v našem dnešním textu se tak nechová. Stojí před soudem, který ho usiluje stůj co stůj odsoudit – způsobem, který římské autority schválí. Neštítí se falešných svědků. Vše vyvrcholí, když se velekněz Ježíše zeptá: „Jsi ty Mesiáš?“ Odpověď ho rozžhaví do běla. Roztrhne své roucho, čímž říká: rouháš se, proto zemřeš!
Co vlastně mu Ježíš řekl? Citoval Daniele 7,13–14, kde se nám představuje tajemná postava Syna člověka, který přichází soudit svět. Ve scéně plné fantastických stvoření tyto tvory poráží a ujímá se vlády. Stojí před námi drsný válečník, jenž zná nebezpečí a ví, jak bude boj probíhat. Ježíš veleknězi sděluje: ty jsi ta bestie a já tě porazím. Velekněz proto nechá Ježíše lynčovat, aby ukázal, kdo tu má moc. Neví, že Ježíšův boj už začal – že se svou smrtí ujme vlády, která je silnější než svět.
Ježíši, jenž vládneš svou obětí, dej mi žít mocí tvé smrti a vzkříšení, abych čelil bestiím, které potkávám.