Lukáš 14, 11

Napomenutí ke skromnosti

Jak vnímám sama sebe? O co usiluji?  Co je pro mě skutečně důležité?

Být na popředním místě, být viděn, být slyšen-k takovémuto postoji jsme vedeni již od raného dětství.  Dnešní doba klade důraz na lidské sebevědomí a sebeprosazení. A člověk lehce propadne pocitu své vlastní důležitosti a nárokuje si místo, které mu nepatří. My sami však nejsme svými soudci. Lidé hledí na to, co mají před očima, ale Bůh se dívá k srdci a člověk před ním nic neskryje. V den soudu bude vše odhaleno, každá lidská vypočítavost i každý nezištný čin. Odhaleno a také i oceněno a odměněno. Jen skutečná láska k Bohu i člověku otevírá bránu věčnosti.

Pane, uč mě pokoře, skromnosti a vděčnosti, chraň mě před sebechválou a pýchou.