1 Paralipomenon 13,12

Hospodinem nelze manipulovat

Proč se nemohl Uza dotknout schrány?

David je již králem, Hospodinovým pomazaným, a přesto má zatím s Hospodinem příliš málo zkušeností. Pod Hospodinovým vedením již zvítězil v nejedné bitvě. Ale jako by mu to bylo málo. Hospodinova schrána – symbol Boží přítomnosti nebyla ani v Chebronu ani v Jeruzalémě. O Davidově motivaci text nemluví. Z dobového kontextu domýšlím, že mít s sebou posvátný předmět, talisman, mělo zajistit ochranu daným božstvem. David zřejmě uvažuje stejně. A když ji vezou domů, tak bujaře křepčí. Mají párty. Vítězství už bude standardem. Mají přece Hospodina v hrsti! Nešťastná shoda okolností však křepčení přeruší. Uza se schrány dotkl. A jako blesk z jasného nebe hned na to přišel boží trest, smrt. Na takové rychlé potrestání prohřešků nejsme zvyklí. Vždyť se té schrány jenom dotkl – se zbožným úmyslem, aby schrána neupadla. A přesto Uza zemře. Dnes nám to zní šíleně. Nicméně myslím si, že ani Davidovi to zas až tak běžné nepřipadalo. Padla na něj bázeň před Hospodinem. A uvědomil si, že to s tím Hospodinem nebude zas tak jednoduché, že sebou nenechá manipulovat. David toužil po ochraně a dalších vítězstvích. Nesnadnou cestou se však naučil, že Boží přítomnost není na dotek.

Hospodine, odpusť, když tě chceme příliš ovlivňovat, když si tě sobecky zveme k sobě domů, abys byl pouze náš a nikoho jiného. Vždyť ti všichni patříme. Amen