1 Korintským 6,20

Tělo patří Bohu

Jak moc se mám rád?

"Mějme sebe víc rádi" je spíš slogan z nějaké reklamy. Písmo nás přece vybízí, abychom milovali Boha jak jen to nejvíc jde a taky máme milovat svého bližního. Pokud máme milovat lidi kolem nás jako sebe samého, měli bychom dostatečně milovat i sebe. Ale  milovat svoje tělo? Není to už trochu za hranicí křesťanského vnímání? Není duše to hlavní a jediné, o co se máme starat? A přece, uvědomíme-li si, že naše tělo je chrámem Ducha svatého, měli bychom si ho vážit. Navíc naše tělo nepatří nám. Nepatříme sami sobě, ale bylo za nás zaplaceno výkupné. Stali jsme se jakýmsi správcem těla, které patří Bohu. A je třeba o tělo řádně pečovat. Dopřát mu dostatek spánku, pohybu a dobré stravy. Na druhou stranu se někdy umíme svázat přísnými pravidly. Asi jste se setkali s názory, že přílišné pití kávy, kouření, nebo třeba tetování je zjevné ničení Božího chrámu. Zde ale čteme o hříchu proti tělu jako o smilstvu. Nestaráme-li se řádně o tělo, nejsme dobrými správci. Ale není to hřích proti tělu. Naučme se mít rádi své tělo a dobře se o něj starat.

Pane, děkuji Ti za tělo, které jsi mi daroval.