Matouš 13,24-30.36-43
24Předložil jim jiné podobenství: "S královstvím nebeským je to tak, jako když jeden člověk zasel dobré semeno na svém poli. 25Když však lidé spali, přišel nepřítel, nasel plevel do pšenice a odešel. 26Když vyrostlo stéblo a nasadilo klas, tu ukázal se i plevel. 27Přišli sluhové toho hospodáře a řekli mu: `Pane, cožpak jsi nezasel na svém poli dobré semeno? Kde se vzal ten plevel?´ 28On jim odpověděl: `To udělal nepřítel.´ Sluhové mu řeknou: `Máme jít a plevel vytrhat?´ 29On však odpoví: `Ne, protože při trhání plevele byste vyrvali z kořenů i pšenici. 30Nechte, ať spolu roste obojí až do žně; a v čas žně řeknu žencům: Seberte nejprve plevel a svažte jej do otýpek k spálení, ale pšenici shromážděte do mé stodoly.´" 36Potom opustil zástupy a vešel do domu. Učedníci za ním přišli a řekli mu: "Vylož nám to podobenství o plevelu na poli!" 37On jim odpověděl: "Rozsévač, který rozsívá dobré semeno, je Syn člověka 38a pole je tento svět. Dobré semeno, to jsou synové království, plevel jsou synové toho zlého; 39nepřítel, který jej nasel, je ďábel. Žeň je skonání věku a ženci jsou andělé. 40Tak jako se tedy sbírá plevel a pálí ohněm, tak bude i při skonání věku. 41Syn člověka pošle své anděly, ti vyberou z jeho království každé pohoršení a každého, kdo se dopouští nepravosti, 42a hodí je do ohnivé pece; tam bude pláč a skřípění zubů. 43Tehdy spravedliví zazáří jako slunce v království svého Otce. Kdo má uši, slyš!"
Zpět na úvahu autora!