Tomáš Pavelka /úvahy 25-22 (1.8.-10.8.)
1979
Českobratrská církev evangelická
Sloužím dvacet let v Lounech a deset let v Žatci. Jsem vděčný za možnost sloužit právě zde: Lidé zde berou vážně výzvu apoštola: „stůjte pevně ve víře, buďte stateční a silní, všechno nechť se mezi vámi děje v lásce“. A jsem vděčný nejvíc za to, že to tak bylo i před mým působením a bylo by tomu tak i beze mne; mohu mít na tom podíl.
Mám za to, že dílo Ducha svatého je těžké vystihnout. A tak člověk nedovede sám přesně popsat své obrácení. Moji rodiče, pokřtění v dětství, měli křesťanské přátele a úctu ke křesťanství. Jak to po revoluci šlo, přihlásili mě na ZŠ na náboženství. (Později se stali členy sboru, táta pak presbyterem.) Z celé školy jsme byli přihlášeni tři: já, moje sestra a jedna katolička. Už před tím mi ale rodiče umožnili číst dětskou Bibli – k její četbě mě obzvláště inspiroval film Indiana Jones a dobyvatelé ztracené archy, chtěl jsem víc vědět o té arše. Každá hodina náboženství se sestrou diakonkou Věrou Lukášovou byla velmi zajímavá a žiji z toho doteď. Jedna z hodin byla také o současném státu Izrael a jeho vzniku. Tento div, který se stal v našem čase, byl asi počátkem mé víry. Řekl jsem si: Bůh je v naší době přítomen a koná divy.
Od počátku jsem nějak nemohl zapřít, že Ježíš je Boží syn a pravý Mesijáš. Ale nějak bych tehdy na začátku raději asi žil před jeho příchodem. Protože mluvil v podobenstvích (kterým doteď moc nerozumím) a také mnoho o pekle, což mě skličovalo. Až časem mi došlo, že všechny ty oběti Levitiku jsou jeho předobrazem a stínem a že on je Král Izraele, že je naplněním Zákona. A může si dovolit mluvit i o pekle, když tam sestoupil.
Teologii na ETF jsem šel studovat, protože jsem vůbec nevěděl, co mám dělat (druhou přihlášku jsem zvažoval na tropické zemědělství na ČZU). V průběhu studia jsem pocítil povolání být duchovním, dosti jasně, ale popsat to nemůžu. Na ETF mě zaujalo v zásadě jen to, co vzniklo do 16. stol., zejm. Jan Kalvín a církevní otcové. V dalším vývoji teologie (kromě Úvodu do křesťanství od Josefa Ratzingera, který jsem tehdy také četl) jsem nenašel žádný smysl.
Až po studiu jsem se dobral k autorům jako A. Kuyper nebo R. J. Rushdoony, současnému kalvinismu, ze kterého mnoho čerpám.
Na Lounsku je dost teplo, takže se mohu věnovat i tropickému zemědělství na zahrádce.
Českobratrská církev evangelická
Sloužím dvacet let v Lounech a deset let v Žatci. Jsem vděčný za možnost sloužit právě zde: Lidé zde berou vážně výzvu apoštola: „stůjte pevně ve víře, buďte stateční a silní, všechno nechť se mezi vámi děje v lásce“. A jsem vděčný nejvíc za to, že to tak bylo i před mým působením a bylo by tomu tak i beze mne; mohu mít na tom podíl.
Mám za to, že dílo Ducha svatého je těžké vystihnout. A tak člověk nedovede sám přesně popsat své obrácení. Moji rodiče, pokřtění v dětství, měli křesťanské přátele a úctu ke křesťanství. Jak to po revoluci šlo, přihlásili mě na ZŠ na náboženství. (Později se stali členy sboru, táta pak presbyterem.) Z celé školy jsme byli přihlášeni tři: já, moje sestra a jedna katolička. Už před tím mi ale rodiče umožnili číst dětskou Bibli – k její četbě mě obzvláště inspiroval film Indiana Jones a dobyvatelé ztracené archy, chtěl jsem víc vědět o té arše. Každá hodina náboženství se sestrou diakonkou Věrou Lukášovou byla velmi zajímavá a žiji z toho doteď. Jedna z hodin byla také o současném státu Izrael a jeho vzniku. Tento div, který se stal v našem čase, byl asi počátkem mé víry. Řekl jsem si: Bůh je v naší době přítomen a koná divy.
Od počátku jsem nějak nemohl zapřít, že Ježíš je Boží syn a pravý Mesijáš. Ale nějak bych tehdy na začátku raději asi žil před jeho příchodem. Protože mluvil v podobenstvích (kterým doteď moc nerozumím) a také mnoho o pekle, což mě skličovalo. Až časem mi došlo, že všechny ty oběti Levitiku jsou jeho předobrazem a stínem a že on je Král Izraele, že je naplněním Zákona. A může si dovolit mluvit i o pekle, když tam sestoupil.
Teologii na ETF jsem šel studovat, protože jsem vůbec nevěděl, co mám dělat (druhou přihlášku jsem zvažoval na tropické zemědělství na ČZU). V průběhu studia jsem pocítil povolání být duchovním, dosti jasně, ale popsat to nemůžu. Na ETF mě zaujalo v zásadě jen to, co vzniklo do 16. stol., zejm. Jan Kalvín a církevní otcové. V dalším vývoji teologie (kromě Úvodu do křesťanství od Josefa Ratzingera, který jsem tehdy také četl) jsem nenašel žádný smysl.
Až po studiu jsem se dobral k autorům jako A. Kuyper nebo R. J. Rushdoony, současnému kalvinismu, ze kterého mnoho čerpám.
Na Lounsku je dost teplo, takže se mohu věnovat i tropickému zemědělství na zahrádce.