9To bylo podobenstvím pro nynější čas, neboť dary a oběti, které se tam přinášely, nemohly dokonale očistit svědomí toho, kdo je obětuje; 10jde jen o pokrmy, nápoje a různá omývání, tedy o vnější předpisy, platné jen do nového uspořádání.
Skutečně očištění svědomí
Proč je důležité mít čisté svědomí?
Když nás hlodá vina, není příjemné s tím žít. Můžeme se snažit zapomenout, chtít odčinit to, co jsme někomu provedli, omluvíme se… Můžeme pocítit úlevu, ale někde v hloubce zůstává vědomí, že jsme udělali něco zlého. Někdy tento pocit může lidi pronásledovat dlouho.
Můžeme se snažit udělat hodně, obětovat dokonce i sebe (pokud jste viděli film Sedm životů…), ale nestačí to. Nestačí přinést oběť. Nestačí projít nějakým obřadem, očistným procesem. Nic z toho nepřinese vědomí úplného odpuštění, očištění. To znali i lidé, kteří žili v období starého zákona, jak o tom píše náš dnešní oddíl.
Platilo to o „starém uspořádání“. Když přišel Pán Ježíš a On přinesl oběť svého bezhříšného života za nás hříšné, byla to oběť za všechny hříchy každého člověka. Jen prolitá krev, výkupná smrt jediná může očistit naše svědomí. Když mu řekneme o tom, co jsme udělali zlého, uznáme to, prosíme za odpuštění (a pak také i toho, komu jsme ublížili), On nám odpustí. Můžeme zažít zázrak očištění, úlevy jako žádné jiné, čistého svědomí. Stále budeme vědět, že jsme udělali něco zlého, ale vina, odsouzení bude pryč. Bůh nám dá prožít svobodu od viny. Budeme se moct svobodně nadechnout. Sám jsem to prožil při jedné bohoslužbě na začátku svého křesťanského života: mohl jsem Pánu Ježíši přiznat hříchy (zvlášť jeden konkrétní, který mě trápil) a mohl jsem prožít odpuštění, svobodu.
„Jestliže doznáváme své hříchy, On je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti.“ (1 Jn 1,9)
Vyznej Bohu, co tě trápí, popros Ho za odpuštění. On ti odpustí, obnoví.