15Přinášejme tedy skrze Ježíše stále oběť chvály Bohu; naše rty nechť vyznávají jeho jméno.
Oběť Bohu milá
Co mohu udělat pro to, abych byl pro Boha přijatelný?
List Židům velmi působivě vysvětluje jedinečnost osoby a díla Ježíše Krista a to, jak jeho věčný význam a dosah překonává všechny židovské (ale vlastně i jakékoliv jiné) náboženské praktiky. V dnešním oddílu se mluví o přinášení obětí. Abychom si autorovu argumentaci mohli vztáhnout na náš dnešní kontext, můžeme si namísto obětí představit jakýkoliv úkon, který má za cíl zajistit si Boží přízeň nebo Boha automaticky k něčemu přimět. Autor listu vysvětluje, že Bůh nás přijímá na základě své milosti a Kristovy věčně platné oběti. Žádné náboženské rituály nám nepomohou si Boha naklonit, nejsou v tom nic platné.
Namísto toho pisatel navrhuje, že když už chceme přinášet nějaké oběti, ať jsou to takové, které na tu Kristovu navazují: snášení utrpení pro něj, chvály a díkuvzdání nebo dobročinnost a štědrost vůči druhým. Ne proto, abychom si Boží přízeň zasloužili, ale z vděčnosti za to, že nám Bůh svou přízeň v Kristu dokonale prokázal a stále prokazuje.
Pane, ty jsi dal to nejdražší, cos měl. Chci ti dát své celé srdce jako oběť vděčnosti.