{13} vyznávajíce, že jsou na zemi jen cizinci a přistěhovalci. 14Tím dávají najevo, že po pravé vlasti teprve touží.
Lidé cesty, lidé touhy
Jsme lidmi cesty, jsme ochotni opouštět to, na co jsme si zvykli a následovat Krista?
Následovníci Krista předtím, než byli nazvání křesťany, byli označováni jako lidé cesty. Abraham, kterého tři světová náboženství považují za otce své víry, byl také člověkem cesty. Během ní musel víckrát poměřit kvalitu své víry. Nebyl hotovým člověkem v momentu, kdy na Boží popud vyrazil do neznáma. Cesta následování Božího hlasu ho radikálním způsobem proměňovala a proměnila. Existuje cestovatelské rčení: Cesta, která tě neproměnila, byla zbytečná. Abrahamova cesta zbytečnou vskutku nebyla. Byla to cesta poznávání Boha, lidí i sebe sama. Cesta s nepochopitelnou Boží žádostí o oběť Izáka byla také předobrazem Božího vykoupení v Ježíši Kristu.
Pane, ukazuj nám svoje cesty a nauč nás po nich odvážně chodit.