Pokání

Potřebujeme pokání?

V Žalmu, který jsme četli, se král David vyznává z hříchu, ve kterém byl. Pokud znáte tento Davidův příběh, který je popsán ve Druhé knize Samuelově 11, pak víte, že David těžce zhřešil před Hospodinem, protože nechal zabít člověka, aby on sám byl nevinný. Ale Bůh ve své milosti, k němu poslal proroka Nátana, aby Davidovi zjevil, jaké hrůzy se dopustil.

Možná si mnohdy řekneme, že Bůh tak nějak otálí s vlastním potrestáním hříchu. A to je moc dobře. Dává nám prostor k tomu, abychom si uvědomili, že jsme zašli příliš daleko. Vyznávat hříchy, činit pokání, je vlastně důsledek Boží milosti a také možnost, jak se znovu vrátit. Někde jsem slyšel, a naprosto s tím souhlasím, že k Bohu se můžeme vrátit odkudkoliv. Pokud přicházíme skrze pokání, pak je jedno kde jsme byli a v čem.

Nikdy se nestyďme vyznávat to, že jsme selhali, že jsme se zaměřili jen a jen na sebe. Že jsme si zvolili svou cestu a způsob žití. Že jsme lhali, nenáviděli a neodpustili. Nestyďme se vyznat, že již nesvítíme, či žijeme vlažný život. Protože náš Bůh je skutečně hodný toho, abychom otevřeli ústa, která budou hlásat chválu našemu Bohu.

Jen hluboké a čisté pokání nás vždy vrací do svaté Boží přítomnosti…

Systematické čtení z Bible na každý den vydává Scripture Union.