23Mne oslaví ten, kdo přinese oběť díků, ten, kdo jde mou cestou; tomu dám zakusit Boží spásu."



Když zapomínáme, o co Hospodinu jde

Co opravdu Pána Boha oslavuje?

Žalm, který máme před sebou, vlastně není modlitbou v obvyklém slova smyslu. Naopak, je to Hospodinova řeč k nám. I nám se může stát to, co starému Izraeli, i když žijeme ve zcela jiných souvislostech.

Hospodin svému lidu nevytýká nevěrnost v náboženské oblasti. Rituál pravidelných obětí probíhá navenek, jak má. Přesto ale Bůh poněkud ironicky připomíná, že On se nesytí masem kozlů a býčků. Izraelské oběti nepotřebuje. On je Stvořitel, patří mu všechno tvorstvo.

Hospodin chce po svém lidu něco jiného - vděčnost a poslušnost Jeho slova. Lid ale Boží slovo neposlouchá a páchá všemožné ničemnosti. Dává prostor zlu ve vzájemných vztazích. Proto se Hospodin obrací proti němu se svým soudem.

Toto vážné varování musíme slyšet i my, pravidelní návštěvníci kostelů a modliteben, když zapomínáme, o co Pánu Bohu opravdu jde. Hospodina neoslavuje ten, kdo jen prázdně plní rituály, a přitom žije svévolně. Pravé uctívání a oslava Boha spočívají ve vděčnosti a poslušné věrnosti. Takovým ctitelům patří Boží spása. 

Pane, vyváděj nás z našich svévolných sebeklamů, ať Tě opravdu ctíme!

Systematické čtení z Bible na každý den vydává Scripture Union.