10I kdyby mě opustil můj otec, moje matka, Hospodin se mě vždy ujme.
Kdo je vždy se mnou
Koho se týká přivinutí Hospodina?
Pisatel žalmu král David, byl ve svém životě mnoho pronásledován a šlo mu o život. Většinou první věc, kterou si uvědomíme, když slyšíme jeho jméno, je příběh o jeho vítězství nad Goliášem. Ač byl ještě chlapec a pastýř ovcí, nebál se postavit se asi 2,5 m vysokému válečníku. Jeho neohroženost a odvaha je přáním každého kluka. Ale v tomto žalmu vidíme, že i on se bál a musel se ptát sám sebe, proč by se měl bát a přál si, aby směl přebývat v Bohu, protože ví, že ať se stane cokoli, že Bůh ho znovu zvedne a ujme se ho. V našem verši připouští málo pravděpodobnou věc, že by ho opustila matka (v dnešní době víme, že i to se stává), ale ví, že Hospodin ho vždy k sobě přivine.
To platí i pro každého z nás. I kdyby nás opustila matka či otec, nebo zradili naši přátelé nebo se proti nám obrátili naši nadřízení či celý svět, Bůh nás nikdy neopustí a nezřekne se nás, protože pro oběť Jeho syna Ježíše, jsme se v Něm stali syny a dcerami Božími. Stali jsme se vzácnými Bohu a nic nás nemůže odloučit od Jeho lásky.
Děkuji Bože, že Ty nás nikdy neopustíš.