8Jedni se honosí vozy, jiní koňmi, ale my připomínáme jméno Hospodina, svého Boha.
Požehnání pro čas tísně
Co je mou jistotou!?
Je neděle – den připomínky Ježíšova vzkříšení a já pro vás začínám psát cyklus úvah.
Začínáme královským žalmem, který jde pochopit / uchopit jako povzbuzení pro naše politiky a pro naši společnost.
[2] Ať ti Hospodin na pokoření a pokoru tvou odpoví v den soužení…
Ať se tvou nedobytností stane Jméno: „Bůh Jákobův“!
[3] Ať ti vyšle pomoc ze svatyně
(χ) a Sijón oporou ať je tobě!
[4] Ať si připomene tvé obětní dary
(χ) a celopal tvůj ať přijme!
[5] Ať tě podaruje podle smýšlení a cítění tvého srdce
(χ) všechny záměry tvé ať naplní!
A teď dva verše, které jsou podle mého slovem do všech konfliktů tohoto světa: dle mého učitele Milana Balabána platila pro sovětské tanky v r. 1968, podle mého to platí o ruských tancích dnes:
[8] Jedni na vozy válečné a druzí zase na válečné koně,
(×) my však na jméno Hospodina, našeho Boha, se rozpomínáme!
[9] Tito poklekali, hrbili a krčili se až se hroutili a proto padli,
(×) my však byli jsme postaveni a jsme vzkříšeni.
Hospodine, zachraň!