13Ať chválí Hospodinovo jméno, pouze jeho jméno je vyvýšené, jeho velebnost je nad zemí i nebem.
Bohu patří chvála
Dokážu se radovat ze světa kolem sebe a ctít toho, kdo jej stvořil?
Člověk už se umí podívat do mikrosvěta i uvažovat o kosmických jevech. Kdo se tím opravdu zabývá, žasne nad rozlehlostí i důmyslem stvoření. Žasnout tak může docela každý, kdo je doma v přírodě.
Žalmista úžas neskrývá, ale nadto je si vědom Božího majestátu. A tak spolu se vším stvořením zpívá chválu úchvatné tvořivé síly Boží. Chápe, že vše a všichni jsou Bohu podřízeni. A raduje se z toho, že Boží lid je Stvořiteli blízký.
A přece k Bohu často místo chvály letí vzdechy, nářky, bolestné výkřiky nad tím, co si navzájem působíme. Kéž se nesoustředíme jen na sebe, na své problémy a pozdvihneme pohled ke kráse, kterou Bůh stvořil pro všechny.
Kéž nehynou ti, kdo tě mohou chválit, Pane, kéž tvé stvoření nezmírá kvůli pohodlí, chamtivosti a mocichtivosti lidí!