Žalm 106,48

Liturgie života

Mohu svůj život vnímat jako bohoslužbu?

Dnes tu máme druhou polovinu žalmu 106 (první byla minulou neděli). Žalmy si čteme z Bible i pro své osobní rozjímání a modlitbu, ale původně to byly bohoslužebné písně; některé z nich jsou i celými propracovanými bohoslužebnými formuláři. Liturgika (věda o bohoslužbě a jejích formách) nám říká, že ve správné bohoslužbě by měly být zastoupeny všechny roviny zbožnosti – chvála a dík, ale i lítost a pokání, vyznání Božích skutků v minulosti i prosby za Boží působení v současnosti i v budoucnosti. Náš žalm je po všech těchto stránkách dobře vybaven, začíná Boží oslavou, pokračuje pokáním za selhání předků i vyznáváním Boží péče o jeho lid a na konci se vrací k prosbám o spásu a stálou Boží přítomnost, až k závěrečné liturgické výzvě: A všechen lid ať řekne: „Amen.“ Haleluja.

Podobně jako ta bohoslužba by ale měl vypadat i náš život, alespoň ten duchovní. Měl by v něm být prostor pro chvály Boží, ale i pro pokání za to co se nám nepovedlo, pro vyznání k posílení naší víry i pro prosby za potřeby naše i druhých lidí.

Pamatuj na nás, Hospodine, a navštiv nás svou spásou.