{14a} Debóra vyzvala Báraka: "Připrav se, toto je den, kdy ti Hospodin vydal Síseru do rukou.
Vstaň a jdi
Je něco, k čemu mě Bůh vede, ale já stále čekám na větší jistotu, odvahu nebo vhodnější chvíli?
Izraelci se znovu odvrátili od Hospodina a dvacet let byli utlačováni Síserou. Když však volali k Bohu, Bůh jejich volání slyšel a připravil vysvobození. Povolal Deboru, která předala Barákovi jasné poslání: shromáždit vojsko a vydat se do boje. Barák věděl, co má udělat, přesto váhal. Chtěl, aby s ním Debora šla. Jeho nejistota však nezměnila Boží plán. Bůh dokázal svůj lid vysvobodit i skrze člověka, který měl strach.
I my někdy čekáme, až budeme mít dost odvahy, zkušeností nebo jistoty. Možná bychom chtěli nejprve vědět, jak všechno dopadne. Bůh nám však často neukazuje celou cestu, ale pouze další krok. Víra neznamená, že se nebojíme. Znamená, že i přes svůj strach důvěřujeme Bohu a poslechneme jeho vedení. Barák potřeboval především uvěřit, že Hospodin jde před ním. Stejně tak i my nemusíme mít všechno pod kontrolou. Stačí vědět, komu můžeme důvěřovat, a potom vstát a jít.
Pane, dej mi odvahu udělat krok, ke kterému mě vedeš, i když ještě nevidím celou cestu. Pomoz mi důvěřovat, že jdeš přede mnou, a nedovol, aby mě strach nebo nejistota zastavily.
