6aProto setřásl prach ze svého roucha a řekl: "Vy sami jste odpovědni za svou záhubu."
Sebevědomí
Kde končí obětavost a začíná hloupost?
Víte, mám pocit, že převládá představa oduševnělého křesťana, který na sobě nechá dříví štípat, a ještě z toho má radost. Při tom v Bibli najdeme velké množství textů, ve kterých se lidé rozčilují a vymezují vůči okolí, které jim nějak ubližuje. Nechci tím říct, že na vztekání na každém kroku je něco následováníhodného. Ale na druhou stranu i samotný Ježíš se dokázal jasně vymezit a stanovit hranice, přes které nepůjde.
Někdy si myslím, že je to vlastně o našem sebevědomí. Abychom nepřekročili hranice víry, kterými si nemusíme být úplně jistí, raději uděláme krok do míst, kde nám není vůbec dobře a pak si to potichu někde zchroupneme.
Přitom by někdy stačilo říct „ne“.
Pane, dej nám sílu rozlišovat kdy říci „ano“ a kdy „ne“.