13ani nepropůjčujte hříchu své tělo za nástroj nepravosti, ale jako ti, kteří byli vyvedeni ze smrti do života, propůjčujte sami sebe a své tělo Bohu za nástroj spravedlnosti.
Ze smrti vyvedeni skrze smrt?
Komu propůjčuješ sám sebe a své tělo?
Zvyk je železná košile, říká se. A naše smrtelné tělo – u někoho více a u někoho méně – navyklo tomu, že děláme, co se mu zachce. Stáváme se nástrojem nepravosti. Činíme to, co je zlé. To se ale má stát minulostí. Nyní propůjčujme sami sebe a naše tělo Bohu, aby si nás použil jako nástroj pro dobré dílo. Buď, anebo. Není střední cesta. Buď sloužíme hříchu, tedy ďáblovi, nebo sloužíme Bohu. Buď naše skutky přinášejí smrt nám i našemu okolí, nebo naše skutky přinášejí Boží život, milost a pokoj nám i těm, ke kterým nás Pán Bůh posílá. Díky Bohu, pokud ses ze srdce přiklonil k Ježíši Kristu a k Jeho cestě. Pokud jsi vstal a šel, když jsi uslyšel Jeho: „Pojď, a následuj mne!“ Byli jsme osvobození od hříchu a stali se služebníky na Boží vinici. Těmi, ve kterých roste Boží život a kdo tento život přinášejí druhým.
Pane, posvěť se jméno tvé v mém životě.