Lukáš 8,8

Kdo má uši k slyšení, slyš!

Jaká je moje „duchovní půda“ srdce?

Lukáš po oddílu o návštěvě u Šimona vkládá odstavec o ženách kolem Pána Ježíše. Je to příklad toho, jak se projevuje spasení - službou lásky. Ženy byly zachráněny pro věčný život a svoji vděčnost projevovaly trpělivou péčí o Krista a jeho učedníky. Ježíš následně vypráví podobenství o rozsévači, a zatímco se lidé rozcházejí, protože nic z toho nechápou, a zřejmě jim to nevadí, učedníci mají touhu dobrat se pravého smyslu Ježíšova kázání. A tak dostávají vhled právě do těchto tajemství. Jedno z nich je skutečnost, že Boží slovo nepůsobí automaticky stejně u každého člověka, který je slyší. U někoho zaseté semínko vzejde a přinese úrodu, u mnohých z toho není vůbec nic. Boží slovo má totiž na našem světě mnoho nepřátel. Udusí je starosti, či zase půvaby života a blahobyt. Přijde pokušení a z Božího slova, které nemělo čas zakořenit v srdci, není žádný užitek. Boží slovo má přinést v našem životě úrodu. K tomu je třeba nejen uslyšet, ale také dobírat se jeho smyslu. A především je zachovat, nenechat si je ničím znejistit a stále se mu podřizovat.

Pane, nauč nás Tobě naslouchat, v srdci slovo uchovat a následně je i zúročit.