Lukáš 8,48

Naše víra nás zachrání

Co nám brání v tom, aby naše víra v uzdravení byla úplná?

V dnešním příběhu se nám ukazují dvě nelehké situace – zoufalý otec, prosící o záchranu své dcery, a žena, která v bezmezné víře a touze po uzdravení sahá po Ježíšově šatu. Oba spojuje potřeba uzdravení, oba se ale setkávají s překážkami, byť v různé podobě.

Jairovi, otci nemocné dívenky, brání strach. Nemůžeme se mu divit – ze všech stran slyší, že jeho dcera zemřela, a proto ztrácí naději. Nemocná žena se zdánlivě ve svém úsilí o uzdravení nezdráhá doslova se Ježíše dotknout. Když si toho ale Ježíš všimne, má strach se k tomu přiznat, a to i přesto, že přiznání by znamenalo vydání silného svědectví o Ježíšově moci uzdravovat.

V příběhu figuruje i pochybnost druhých, kdy se zástup Ježíšovi posmívá – jsou totiž přesvědčeni o tom, že dívenka je mrtvá. Dokonce přesvědčují jejího otce, aby Ježíše neobtěžoval. „Neboj se, věř,“ pronáší Ježíš zásadní slova.

Kolik věcí nám brání v tom, abychom plně a odevzdaně věřili Ježíšovi? Někdy je to okolí, někdy jsme to my sami.

Ale příběh nemocné ženy zcela jasně ukazuje, že víra hraje v našem uzdravení klíčovou roli.

Zkusme si dnes udělat seznam věcí, o kterých si myslíme, že jsou překážkou v naší víře, a poté se zamysleme nad tím, co můžeme udělat pro to, abychom tyto překážky překonali.

Bože, Ty vidíš do našich niter a víš, co nám brání v tom, abychom plně uvěřili v Tvou moc nás uzdravovat. Otevři naše srdce, abychom dokázali plně přijmout skutečnost Tvé lásky.