32Jsou jako děti, které sedí na tržišti a pokřikují na sebe: `Hráli jsme vám, a vy jste netancovali; naříkali jsem, a vy jste neplakali,´
Pozor na naši představu pravé zbožnosti
Jaká je moje víra?
Jan nebyl obyčejným prorokem. Přišel v duchu Eliášově jako naplnění proroctví Izajáše a Malachiáše. Byl naplněn Duchem svatým už od mateřského lůna, žil výjimečně zbožným a svatým životem a prokazoval se hlubokou pokorou, ve které přehlížel sám sebe, aby ukázal na osobu Krista. Jenže farizeové měli svou určitou představu, jak vypadá pravá zbožnost. Jan byl na jejich vkus příliš strohý a Ježíš zase příliš liberální. Avšak Boží moudrost, která hovořila skrze oba dva, je ospravedlněna u těch, kdo uvěřili. Farizeové nebyli ochotní připustit, že jsou tak špatní, aby potřebovali pokání, ke kterému vyzýval Jan. Byla to jejich pýcha. A co se týká Ježíše, přišlo jim, že jsou natolik svatí, že se nemohou stýkat s hříšníky tak jako On. Tato zaslepenost jim zabránila v tom, aby poznali pravdu.
Bože, zbav nás vší pýchy a namyšlenosti, tvrdosti i sobectví a vlož do našeho nitra pokorné vědomí, že jsme všichni odkázáni na tvé milosrdenství. Amen