35Hleď tedy, ať světlo v tobě není tmou.
Světlo pro náš život
Na co hledí naše oči?
Ježíš zde mluví o našich očích. Čím sytíme naše tělo a jaké světlo do něj pouštíme? Nejde jenom o to, na co hledíme, záleží také, jak na to hledíme a jak je to pro nás důležité. Je pro nás důležité něco vidět, než tomu uvěříme? Stejné to měl učedník Tomáš, který řekl, že dokud neuvidí rány na Ježíšových rukou, tak neuvěří, že to je skutečně on. Co vidíme, když zavřeme oči? Co nám zůstává v myšlenkách, když si jdeme večer lehnout? Hledejme to, co je lidským očím skryté. Prosme Ducha svatého, aby nám ukazoval touhy Božího srdce. Lidské oko vidí jen malou část toho všeho, co se kolem nás odehrává. Hledejme Boží přítomnost, jeho lásku a milosrdenství. Ale to velmi často lidským okem vidět nelze. Boha vidět nemůžeme, ale můžeme vidět jeho činy kolem nás. Soustřeďme se na to a hledejme jeho skutky všude kolem nás. Ať už to bude v kráse stvoření nebo v lidských tvářích našich blízkých. Otevřeme oči pro vnímání Boží lásky.
Pane, dej mi poznat touhy tvého srdce a uč mě spoléhat na tebe, i když tě zrovna nevidím.