Koloským 1,8

Dobré jméno

Co se o nás říká?           

Nevím kolikrát jste byli na pohřbu. Na pohřbech se často mluví o tom, jak kdo žil a co vykonal. List Koloským sice není pohřební řeč, ale Pavel začíná chvalozpěvem podobným vzpomínce na zesnulého. Píše jim, jak je nadšený z jejich oddanosti Kristu, z jejich víry a především lásky, kterou prakticky projevují a nesou dobré ovoce. Navíc, není sám, kdo to vidí. Vypráví mu o tom Epafras, který v Kolosech nějakou dobu pobýval.

Kdo z nás by nechtěl o sobě slyšet takováto slova?  A co si myslíme, že by o nás napsali naši blízcí? Před lety jsem byl na pohřbu přítele. Pohřeb byl jiný. Byl podobný chvalozpěvu Pavla. Byl víc oslavou života než smrti. Lidé si stále i dnes po letech vyprávějí o jeho lásce, odvaze, vydanosti i skutcích, které vykonal. Stále má vliv i když už je s „Pánem“. A vše začalo setkáním s Ježíšem, kterému zůstal věrný a hledal způsob, jak svým životem udělat Bohu čest.

Otče, ty víš o mých slabostech i mé touze se ti podobat. Naplň mě svým Duchem, ať je to láska, co mně předchází.