8Jeruzaléme, nech se napomenout, jinak se od tebe odloučím, jinak tě obrátím v zpustošený kraj, v zemi neobyvatelnou."
Hospodin se zlobí a vyhlíží věrnost
Kde v životě potřebují Boží světlo?
Prorok líčí nepřítele ze severu, jak se připravuje, aby zasadil rozhodující úder Jeruzalému. Vše se děje z vůle Hospodinovy. Jeruzalém nikomu neposkytne útočiště. Proto Jeremiáš vybízí Benjamínce, kteří se tam uchýlili, aby hledali bezpečnější místo. Hlas polnice oznamuje blížící se Boží soud. Na Sijón, místo pro modlitbu a bohoslužbu, dolehne zkáza. Jeruzalém byl bezpochyby krásné a bohaté město, zahrnuté Boží přízní. A nyní jeho paláce i jeho chrám, o němž se věřilo, že je nedotknutelný, to všechno bude zničeno. Jako vinař, který paběrkuje na vinici, měl by prorok oslovit pozůstatky Izraele, to, co z něho ještě zbylo. Zdráhá se to však učinit a namítá, že lid už ani není schopen vnímat a slyšet. Prorok se marně snaží mírnit svaté Hospodinovo rozhořčení. Domy naplněné cizím duchem nejsou už obrazem domu Hospodinova, ženy vydané cizincům už nebudou matkami synů zaslíbení a pole se opět stanou místy modloslužby. To vše na ně dolehne za to, že pohrdali Božím slovem a chamtivě se hnali za ziskem.
Pane, chraň nás před pohrdáním Tebou a dej sílu vnímat a slyšet Tvůj hlas, který vede k pokání. Amen