39Ježíš řekl: "Přišel jsem na tento svět k soudu: aby ti, kdo nevidí, viděli, a ti, kdo vidí, byli slepí."
Ježíš dává pokorným vidět
Co nám brání v ochotě vidět pravdu?
Ježíš onoho uzdraveného muže vyhledá a dává se mu poznat. Uzdravený na rozdíl od svých rodičů jedná s odvahou. A na rozdíl od farizeů pravdu vidí a vděčně ji uznává. Navzdory hrozbám a pohrdání těch, kteří ho vyhánějí ze společenství Božího lidu, vyznává svou víru v Syna člověka a sklání se před Ježíšem v úctě. Arogantní majitelé pravdy jsou zaskočeni Ježíšovou přímostí. Ale je to právě jejich pyšná představa, že oni jsou ti, „co vidí a vědí“, co způsobuje, že úplně míjejí skutečnost. Jejich arogantní sebeklam je příčinou, proč zůstávají ve svém hříchu.
Ježíš i nám otevřel oči, abychom viděli, jak na tom jsme, a abychom prohlédli a přijímali od něj světlo pro svůj život. Ani my se nebojme vyznávat, že to Ježíš nám otevřel oči, vyvedl nás z duchovní temnoty a zachránil nás. Nebojme se být otevření pravdě, ať už nám kvůli ní hrozí cokoli. Nehrajme si na vlastníky pravdy, ale s pokorou dovolme, aby ona „měla“ nás. Vždyť Ježíš přišel, aby navrátil zrak slepým. Tedy těm, co pokorně uznávají, že nevidí a potřebují prohlédnout.
Pane, dávej nám odvahu přiznávat se k Tobě, ať i my vidíme a nejsme slepí.