18Na holých návrších otevřu vodní proudy, uprostřed plání prameny vod, poušť v jezero změním a zemi vyprahlou ve vodní zřídla.
Změna
Věříte na zázraky?
Izajáš opakovaně používá působivou metaforu. Poušť se promění v sad, les nebo zahradu. Zázrak. To bude důsledek příchodu Stvořitele a Spasitele. Tento obraz změny, která je viditelná a velmi občerstvující, je obrazem naděje pro lidi, kteří v zajetí jen živoří. Ztratili domov, ztratili svobodu a jsou v cizině. Ale to pro Boží lid není konečná. Tak jako v minulosti mnohokrát Hospodin podepřel své věrné, i tentokrát se schyluje k něčemu, co všechny vzpruží a potěší. Hospodin si povolá toho, kdo bude nositelem proměny situace. V době Izajášově všechno ukazuje na perského krále Kýra, ale pro novozákonní Boží lid se tím vpravdě Pomazaným stal Ježíš Nazaretský. Ten král chudý, narozený v Betlémě, položený do jeslí, neboť se pro něho nenašlo místo pod střechou. Tento Ježíš se stal pramenem vody živé pro ty, kdo mu tehdy mohli naslouchat a kdo jeho slova předávali posléze dál. A také nám se to živé Slovo, Kristus může stát Slovem proměny nepříznivých okolností našeho života, ale především proměny našeho myšlení a celkového vnímání. Ten zázrak se může stát. Bohu díky.
Mé hříchy Ježíš, když navždycky smyl, mír jako potok do srdce vlil.