11Nejsem hoden veškerého tvého milosrdenství a vší tvé věrnosti,
Noční modlitba
Jak mění pokání tvoje srdce?
Muž, který byl po léta zvyklý vidět na prvním místě jen sebe, teď umí děkovat. Naučil se tomu v Boží škole. Kdyby se nevracel do otcovského domu, mohl začít někde jinde, měl by klid. Jákob se ale vnitřně mění, už neuvažuje podle toho, co je snadnější nebo výhodnější. Začal poslouchat Hospodinův hlas. A vyznává svůj strach i své spolehnutí na Boží zaslíbení: “Mám strach z Ezaua. Možná nás chce zabít. Neslíbil jsi, že mne přivedeš do této země i s mým potomstvem?” Je asi běžná zkušenost, že se člověk začíná modlit, teprve když se ocitne v nebezpečí. Zde je to však něco víc než “střelná modlitbička”. Je to upřímná modlitba zoufalého muže, jenž vylévá své srdce v naprosté důvěře Bohu. Jákob, který si chtěl vždycky poradit sám, se naučil modlit. Ale také se naučil, že se hned po modlitbách musí jít tvrdě pracovat. A tak své odhodlání ke smíření s Ezauem vyjádří i tím, že pro Ezaua připravuje velkolepý dar. Jako kajícník.
Pane, dej nám sílu k pokání, když je ho třeba.