Východisko ze selhání

Jak mám projít svým selháním?

Jákob prchá z domova. Za ním spálené mosty, plačící rodiče, nazlobený sourozenec. Pokud se mu dostane Jákob do rukou, zabije ho. Úskočný Jákob možná o prvorozenství opravdu stojí víc než jeho bratr. Ale teď klopýtá k posvátnému místu plný strachu o svůj život. Vyčerpán k smrti i s kamenem pod hlavou usíná. A přichází sen. Žebřík spuštěný shora dolů, opak Babylónské věže stavěné odspodu. Jákob má poznat, že se mu tu sděluje Bůh nepojmenovatelný, ale přítomný, spalující oheň Boží pravdy. Spouští záchranné lano dolů, aby jeho poslové nadlehčili, co tíží tady na zemi. A prchajícímu otevírá novou budoucnost, ne všechno zkrachovalo, ještě je naděje. My většinou prchat nemusíme, selhat ale můžeme. A pak se chceme vrátit. Děkujme za místa, kam za námi Bůh sestupuje, i za chvíle, do kterých spouští svůj záchranný žebřík.

Ty jsi Pane prorazil všechny hradby, které nás od tebe oddělují, abys nás potkal, oslovil nás a směroval. Dej, ať dál kráčíme kurážně zbaveni starých strachů a vin pod tvým požehnáním.

Systematické čtení z Bible na každý den vydává Scripture Union.