Genesis 18,17.19

Bůh jako Přítel

Co to znamená, když odvážně řekneme: Bůh je můj přítel? Jaký obsah má tato deklarace? Řekne to i Bůh o nás?

Po rozhovoru Hospodina s Abrahamem ohledně rodinných plánů je zde další rozmluva. Tentokrát jde o dvě města. Bohu není jedno, že Sodoma a Gomora jsou prolezlá mnohotvarou a mnohovrstevnou hříšností. Hospodinu není jedno, že takto zlá města vůbec existují. Kalich trpělivosti přetekl a Bůh chce zakročit. Rozhovor mezi ním a Abrahamem připomíná smlouvání na nějakém blízkovýchodním bazaru. V sázce není koupě výrobku, ale zničení města. I takto může rozhovor mezi přáteli vypadat. Bůh kupodivu neodkáže Abrahama do mezí odpovídajících jeho postavení, ale je ochoten naslouchat argumentům. Abraham tlačí na pilu a dostává se mu ujištění, že pro záchranu měst stačí deset spravedlivých. My víme, že ani tento limit nebyl splněn. Co je ale neskutečně silné zjištění? Bůh považuje někoho ze smrtelníků za svého přítele a v tomto vztahu neexistuje tabu. Bůh svým přátelům zjevuje věci budoucí a vysvětluje věci současné i minulé. Přátelství je společný čas. Přátelství je otevřenost. Přátelství není o kontrole informací. Přátelství je o důvěře.  

Hospodine, toužím po důvěrnosti, otevřenosti a přátelství s Tebou.