Genesis 15,2a

Bůh smlouvy

Co je mojí největší touhou?

Co dělat po vyhraném vojenském tažení, kdy vše dopadlo daleko lépe, než kdokoliv předpokládal? Dá se oslavovat. Dají se plánovat nová vítězství. Dá se odpočívat. Dá se také naslouchat Hospodinu. Ten má pro Abrama plán: zaslíbení syna a zaslíbení země. To přesahuje všechny Abramovy představy a snad i vše představitelné: je přece kočovníkem a jeho potomstvo je v nedohlednu. Rozhovor mezi Bohem a Abramem je uvozen větou: „Nic se neboj, Abrame, já jsem tvá přehojná odměna.“ Ne lup, ne majetek, ne stáda dobytka, ne hmotná prosperita, ale sám Hospodin je největší odměnou za věrnost. A touha po Bohu největší možnou tužbou.

Čteme zde nádherný rozhovor mezi Bohem a Božím služebníkem: „Co mi chceš dát?“ „Já jsem tvá přehojná odměna. A další věci dostaneš jako bonus.“

Hospodine, vyznáváme, že toužíme po mnohých věcech, ale chceme, aby touha po tobě byla tou nejpalčivější. Ty sám jsi naší nejvyšší odměnou.