23A že bylo řečeno, aby byl pařez toho stromu i s kořeny ponechán, tvé království se ti opět dostane, až poznáš, že Nebesa mají moc.
Boží výchova a lidská pokora
Mohu se připravit na to, že mi Bůh může něco “odebrat”?
Král Nebúkadnesar, který prožil dvojí zastavení (sen a ohnivá pec), opět zapomněl na Boha, který přesto dělá vše proto, aby tohoto pyšného a dobyvačného panovníka spasil. Potřetí k němu zvláštním způsobem promlouvá. Král dostává sen, který ho naplňuje hrůzou. Viděl mohutný, nádherný strom, který je na příkaz z nebe pokácen a pařez ponechán v řetězech. Daniel podává výklad: Ty králi jsi ten strom, vyženou tě, sedm let budeš žít v přírodě jako zvíře, “dokud nepoznáš, že Nejvyšší má moc nad lidským královstvím a že je dává, komu chce” (Da 4,22).
Bůh takto postihl pyšného krále ne proto, aby ho potrestal, nebo se mu pomstil. Ano, zasáhl ho tvrdě, ale proto, aby ho zachránil. Z toho, co víme z Bible, se záchrana podařila, jelikož autorem čtvrté kapitoly je sám král, který vyznává své obrácení. Bůh dělá vše proto, aby zachránil každého z nás. A pokud to znamená, že nám něco v životě vezme, něco na nás dopustí, udělá to. Vždyť nás chce napřímit, dovést do věčného života. Naším úkolem je si to uvědomovat a pokorně přijímat Boží spásnou výchovu.
Kéž pokorně přijímám Tvou velikost a výchovu.