21b"Ustup Bohu, který je se mnou, ať tě neuvrhne do zkázy."
Nepleť se do toho, do čeho ti nic není
Máme monopol na Boží povolání?
Když se daří, snadno upadneme do pokušení vlastní nepostradatelnosti. Nesmíme přece nikde chybět a do všeho máme co říci. Nebo získáme spasitelský syndrom. My přece můžeme ovlivnit a zachránit celý svět… Ustup Bohu! Zastav se! Vrať se zpátky tam, kde je tvoje místo. Nepleť se do věcí, které jsou mezi Bohem a někým jiným. Bůh nemluví jenom k tobě. Nemá důležité úkoly jenom pro tebe. Dokonce si může použít i „nevěřící“. Zvláště ty mocné – vždyť není vlády, než od Hospodina a Bůh naklání srdce králů jako potůčky vod. Vidíš snad lépe a dále, než Hospodin? Nebo nezvládáš svoji netrpělivost a děláš věci za Boha? On snad neví, jak na to a kdy je ten pravý čas? Kdo je tady služebníkem? Bůh tvým, nebo ty Božím? Znovu usedáš na trůn svého života a sápeš se po kormidlu?
I Bohem milovaní – i my – někdy selhávají? Ještě že Boží milosrdenství je větší než naše selhání.
Dej mi rozum a pokorné srdce Pane. Abych věděl, kde je moje místo… kde začíná i končí můj úkol a kde začíná úkol někoho jiného. Ať vidím, co je na mně a co na Tobě.