1 Paralipomenon 14,10a

Závislost na Bohu nebo rutina

Jak prožíváme ve svém životě, že nás Bůh vede?

V době, kdy se David stal králem nad celým Izraelem, měl za sebou již mnoho vítězných bitev. Mohli bychom říct, že byl zkušený válečník. Nyní nastala opět jedna válečná situace. Pelištejci vytáhli, aby bojovali s Davidem a otestovali jeho sílu. David se ptá Boha: „Mám proti Pelištejcům vytáhnout? Vydáš mi je do rukou?“ A teprve po kladné Boží odpovědi David vytáhl a nad nepřítelem zvítězil. Za nějaký čas Pelištějci přitáhli znovu. Ta samá situace, stejný nepřítel, dokonce i stejné místo. Mnozí by si možná řekli, to už tu bylo, vím jak na to. Hrr na ně! Ne však David. Znovu se Boha ptá. A tentokrát slyší úplně jinou odpověď. Jinou Boží strategii. Obejdi je a napadni směrem od balzámovníků. Vyraz až potom, co uslyšíš mé kroky, protože já je před tebou porazím.

Milí přátelé, jak je jednoduché v našem životě upadnout do stereotypů. Když něco fungovalo v minulosti, tak to přece musí fungovat i dnes. Nezapomínejme na to, že vůdcem našeho života je Bůh, který má na každou situaci originální řešení. A i kdybychom nakonec jednali úplně stejně, vždy se Boha nejprve ptejme: „Pane, jak to mám udělat?“

Ježíši, chci slyšet a rozeznávat tvůj hlas v mém životě.