Žalm 57
1Pro předního zpěváka, jako "Nevyhlazuj!" Davidův, pamětní zápis, když uprchl před Saulem do jeskyně. 2Smiluj se nade mnou, Bože, smiluj se nade mnou, k tobě se utíká moje duše. Utíkám se do stínu tvých křídel, dokud nepomine zhoubné nebezpečí. 3Volám k Bohu Nejvyššímu, k Bohu, jenž za mě dokončí zápas. 4Sešle pomoc z nebe, zachrání mě, potupí toho, kdo po mně šlape. Bůh sešle své milosrdenství a věrnost. 5Mezi lvy být musím, s těmi uléhám, kdo srší ohněm, s lidmi, jejichž zuby jsou kopí a šípy, jejichž jazyk je ostrý meč. 6Povznes se až nad nebesa, Bože, ať nad celou zemí vzejde tvoje sláva! 7Nastražili síť mým krokům, člověk mě chtěl zlomit; vykopali na mě jámu, spadli do ní sami. 8Mé srdce je připraveno, Bože, mé srdce je připraveno, budu zpívat, prozpěvovat žalmy. 9Probuď se, má slávo! Probuď se už, citaro a harfo, ať jitřenku vzbudím. 10Panovníku, chci ti mezi lidmi vzdávat chválu, mezi národy ti budu zpívat žalmy; 11vždyť tvé milosrdenství až k nebi sahá, až do mraků tvoje věrnost. 12Povznes se až nad nebesa, Bože, a nad celou zemí ať je tvoje sláva!
Zpět na úvahu autora!
