Římanům 6,1–11
1Co tedy máme říci? Že máme dále žít v hříchu, aby se rozhojnila milost? 2Naprosto ne! Hříchu jsme přece zemřeli - jak bychom v něm mohli dále žít? 3Nevíte snad, že všichni, kteří jsme pokřtěni v Krista Ježíše, byli jsme pokřtěni v jeho smrt? 4Byli jsme tedy křtem spolu s ním pohřbeni ve smrt, abychom - jako Kristus byl vzkříšen z mrtvých slavnou mocí svého Otce - i my vstoupili na cestu nového života. 5Jestliže jsme s ním sjednoceni, protože máme účast na jeho smrti, jistě budeme mít účast i na jeho zmrtvýchvstání. 6Víme přece, že starý člověk v nás byl spolu s ním ukřižován, aby tělo ovládané hříchem bylo zbaveno moci a my už hříchu neotročili. 7Vždyť ten, kdo zemřel, je vysvobozen z moci hříchu. 8Jestliže jsme spolu s Kristem zemřeli, věříme, že spolu s ním budeme také žít. 9Vždyť víme, že Kristus, když byl vzkříšen z mrtvých, už neumírá, smrt nad ním už nepanuje. 10Když zemřel, zemřel hříchu jednou provždy, když nyní žije, žije Bohu. 11Tak i vy počítejte s tím, že jste mrtvi hříchu, ale živi Bohu v Kristu Ježíši.
Zpět na úvahu autora!