Úterý 10. února

Římanům 2,17-29

¹⁷Ty se tedy nazýváš židem, spoléháš na zákon, chlubíš se Bohem ¹⁸a tím, že znáš jeho vůli a vyučován zákonem dovedeš rozpoznat, na čem záleží. ¹⁹Myslíš si, že jsi vůdcem slepých, světlem těch, kteří jsou ve tmách, ²⁰vychovatelem nevzdělaných, učitelem nedospělých, protože máš v zákoně ztělesnění všeho poznání a vší pravdy. ²¹Ty tedy poučuješ druhého, a sám sebe neučíš? Hlásáš, že se nemá krást, a sám kradeš? ²²Říkáš, že se nesmí cizoložit, a sám cizoložíš? Ošklivíš si modly, a věci z jejich chrámů bereš? ²³Zakládáš si na zákoně, a sám přestupováním zákona zneuctíváš Boha? ²⁴`Jméno Boží je vaší vinou v posměchu mezi národy´, jak stojí psáno. ²⁵Obřízka má smysl, jestliže zachováváš zákon. Jestliže však zákon přestupuješ, je to, jako kdybys nebyl obřezán. ²⁶Jestliže naopak ten, kdo není obřezán, zachovává požadavky zákona, není to, jako kdyby byl obřezán? ²⁷Ten, kdo není obřezán, ale plní zákon, bude soudcem nad tebou, který s celou svou literou zákona a obřezaností zákon přestupuješ. ²⁸Pravý žid není ten, kdo je jím navenek, a pravá obřízka není ta, která je zjevná na těle. ²⁹Pravý žid je ten, kdo je jím uvnitř, s obřízkou srdce, která je působena Duchem, nikoli literou zákona. Ten dojde chvály ne od lidí, nýbrž od Boha.