Přísloví 21,1-14
1Královo srdce je v Hospodinových rukou jako vodní toky; nakloní je, kam se mu zlíbí. 2Člověku se všechny jeho cesty zdají přímé, ale srdce zpytuje Hospodin. 3Prosazovat spravedlnost a právo je před Hospodinem výbornější než oběť. 4Pýcha očí a nadutost srdce, ač jsou svévolníkům světlem, jsou hříchem. 5Plány jsou pilnému k užitku, ale každý, kdo se ukvapuje, bude mít nedostatek. 6Poklady dobývané zrádným jazykem jsou jen odvátý přelud těch, kdo vyhledávají smrt. 7Svévolníky zachvátí zhouba, kterou rozpoutali, neboť odmítali zjednat právo. 8Klikatá je cesta muže proradného, ryzí člověk v jednání je přímý. 9Lépe je bydlet na střeše v koutku než se svárlivou ženou ve společném domě. 10Svévolník je chtivý zlého, v jeho očích nenalezne slitování ani přítel. 11Když pokutují posměvače, prostoduchý zmoudří, když je k prozíravosti veden moudrý, nabývá poznání. 12Spravedlivý prozíravě vede v patrnosti dům svévolníka; svévolníky vyvrací pro jejich zlobu. 13Kdo před křikem nuzného si zacpe uši, bude také volat, a odpověď nedostane. 14Tajný dar tlumí hněv a postranní úplatek prudké rozhořčení.
Zpět na úvahu autora!
