Příloví 18,9-24
9Ten, kdo při své práci otálí, je bratrem zhoubce. 10Pevná věž je Hospodinovo jméno, k němu se uteče spravedlivý jak do hradu. 11Pevnou tvrzí je boháčovi jeho majetek, jeví se mu jako nedostupná hradba. 12Srdce člověka bývá před pádem zpupné, kdežto slávu předchází pokora. 13Odpoví-li kdo dřív, než vyslechl, toť pošetilost a hanba pro něj. 14Mužný duch snáší nemoc, ale ducha ubitého kdo unese? 15Rozumné srdce získává poznání, ucho moudrých je vyhledává. 16Dar otvírá člověku dveře, uvádí ho i k velmožům. 17Kdo při sporu mluví první, jeví se spravedlivý, pak přijde druhá strana a podrobí ho zkoušce. 18Losování činí přítrž svárům, odtrhne od sebe i zarputilce. 19Zhrzený bratr je nepřístupnější než pevná tvrz a sváry jsou jako závora paláce. 20Nitro člověka se sytí ovocem úst, sytí je úroda rtů. 21V moci jazyka je život i smrt, kdo ho rád používá, nají se jeho plodů. 22Kdo našel ženu, našel dobro a došel u Hospodina zalíbení. 23Chudák prosí o smilování, ale boháč odpovídá tvrdě. 24Přátelit se s kdekým je ke škodě; kdo však miluje, přilne víc než bratr.
Zpět na úvahu autora!