Úterý 22. dubna

Lukáš 24,36-53

³⁶Když o tom mluvili, stál tu on sám uprostřed nich a řekl jim: "Pokoj vám.". ³⁷Zděsili se a byli plni strachu, poněvadž se domnívali, že vidí ducha. ³⁸Řekl jim: "Proč jste tak zmateni a proč vám takové věci přicházejí na mysl? ³⁹Podívejte se na mé ruce a nohy: vždyť jsem to já. Dotkněte se mne a přesvědčte se: duch přece nemá maso a kosti, jako to vidíte na mně." ⁴⁰To řekl a ukázal jim ruce a nohy. ⁴¹Když tomu pro samou radost nemohli uvěřit a jen se divili, řekl jim: "Máte tu něco k jídlu?" ⁴²Podali mu kus pečené ryby. ⁴³Vzal si a pojedl před nimi. ⁴⁴Řekl jim: "To jsem měl na mysli, když jsem byl ještě s vámi a říkal vám, že se musí naplnit všechno, co je o mně psáno v zákoně Mojžíšově, v Prorocích a Žalmech." ⁴⁵Tehdy jim otevřel mysl, aby rozuměli Písmu. ⁴⁶Řekl jim: "Tak je psáno: Kristus bude trpět a třetího dne vstane z mrtvých; ⁴⁷v jeho jménu se bude zvěstovat pokání na odpuštění hříchů všem národům, počínajíc Jeruzalémem. ⁴⁸Vy jste toho svědky. ⁴⁹Hle, sesílám na vás, co slíbil můj Otec; zůstaňte ve městě, dokud nebudete vyzbrojeni mocí z výsosti." ⁵⁰Potom je vyvedl až k Betanii, zvedl ruce a požehnal jim; ⁵¹a když jim žehnal, vzdálil se od nich a byl nesen do nebe. ⁵²Oni před ním padli na kolena; potom se s velikou radostí vrátili do Jeruzaléma, ⁵³byli stále v chrámě a chválili Boha.