Lukáš 1,46–55
46Maria řekla: "Duše má velebí Pána 47a můj duch jásá v Bohu, mém spasiteli, 48že se sklonil ke své služebnici v jejím ponížení. Hle, od této chvíle budou mne blahoslavit všechna pokolení, 49že se mnou učinil veliké věci ten, který je mocný. Svaté jest jeho jméno 50a milosrdenství jeho od pokolení do pokolení k těm, kdo se ho bojí. 51Prokázal sílu svým ramenem, rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně; 52vladaře svrhl s trůnu a ponížené povýšil, 53hladové nasytil dobrými věcmi a bohaté poslal pryč s prázdnou. 54Ujal se svého služebníka Izraele, pamětliv svého milosrdenství, 55jež slíbil našim otcům, Abrahamovi a jeho potomkům na věky."
Zpět na úvahu autora!
