Úterý 8. září

Jeremjáš 51,27-51

²⁷Vztyčte v zemi korouhev, zatrubte mezi pronárody na polnici, posvěťte proti němu k boji pronárody, svolejte proti němu království Ararat, Miní a Aškenaz. Ustanovte proti němu úředníky, vyveďte koňstvo jako roje kobylek. ²⁸Posvěťte proti němu k boji pronárody, krále médské, místodržitele a všechny zemské správce i všechny země jimž vládne. ²⁹Země se bude třást a svíjet bolestí, neboť Hospodin povstal proti Babylónu a zamýšlí proměnit babylónskou zemi ve zpustošený kraj bez obyvatele. ³⁰Babylónští bohatýři ustanou v boji a usadí se na nepřístupných vrcholcích skal, jejich bohatýrská síla vyschne, budou jako ženy. Jejich příbytky budou vypáleny, závory Babylóna budou rozraženy. ³¹Běžec se bude potkávat s běžcem, posel se bude potkávat s poslem, aby babylónskému králi podali zprávu, že okraj jeho města je dobyt, ³²že byly zabrány brody, že i to rákosí spálili ohněm a bojovníci že jsou naplněni hrůzou." ³³Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: "Dcera babylónská je jak humno v čase, kdy se dusá. Ještě maličko, a nastane jí čas žně. ³⁴"Stravuje mě, ve zmatek mě uvedl Nebúkadnesar, král babylónský. Odložil mě, nádobu vyprázdněnou, chtěl mě spolknout jako drak, naplnil si břicho mými rozkošemi, teď mne odhodil. ³⁵Násilí spáchané na mně a mém těle padni na Babylón," praví ta, jež sídlí na Sijónu. "Moje krev na kaldejské obyvatele," praví Jeruzalém." ³⁶Proto praví Hospodin toto: "Ujmu se tvé pře, vykonám za tebe pomstu, jeho moře vysuším, zasáhnu suchem jeho prameny. ³⁷Babylón bude hromadou kamení, domovem šakalů, bude k úděsu a posměchu, bez obyvatele. ³⁸Společně budou řvát jak mladí lvi, skučet jako lví mláďata. ³⁹Až se rozpálí, uspořádám jim hostinu, opojím je tak, že se rozjaří, ale pak usnou spánkem věčným a neprocitnou, je výrok Hospodinův. ⁴⁰Povedu je na na porážku jako jehňata, jako berany s kozly." ⁴¹"Jak je lapen Šéšak, zajata chlouba celé země! Jak je zpustošen Babylón mezi pronárody! ⁴²Nad Babylón vystoupí moře, bude přikryt jeho hučícím vlnobitím. ⁴³Jeho města budou zpustošena, budou zemí bezvodou a pustou, zemí, v níž se nikdo neusadí, jíž člověk neprojde. ⁴⁴Ztrestám Béla v Babylóně, vyrvu mu z úst, co zhltl, nebudou již k
němu proudit pronárody, hradby Babylóna padnou. ⁴⁵Vyjděte z něho, můj lide, zachraňte se každý před Hospodinovým planoucím hněvem." ⁴⁶Nezoufejte, nebojte se zprávy, která se v zemi proslýchá; v tomto roce přijde jedna zpráva a v dalším roce další zpráva: Násilí vládne v zemi a vládce bude proti vládci. ⁴⁷A tak, hle, přicházejí dny, kdy ztrestám modly Babylóna. Celá jeho země se bude stydět a všichni v něm padnou
skoleni. ⁴⁸Nad Babylónem budou plesat nebesa i země se vším, co je v nich, neboť od severu přijdou na něj zhoubci, je výrok Hospodinův. ⁴⁹Také na Babylón dojde. Jako padali skolení v Izraeli, tak i v Babylóně budou padat skolení po celé zemi. ⁵⁰Vy, kteří jste vyvázli před mečem, jděte, nestůjte, až budete daleko, vzpomeňte na Hospodina a mějte na srdci Jeruzalém. ⁵¹Stydíme se, vždyť jsme museli vyslechnout tupení. Hanba pokryla naše tváře, protože do svatyně Hospodinova domu vstoupili cizáci.