Pátek 25. dubna

Jeremjáš 2,20-37

²⁰"Už dávno jsi zlomila své jho, zpřetrhala svá pouta a řekla: "Nebudu sloužit modlám." Ale na každém vysokém pahorku, pod každým zeleným stromem se, nevěstko, rozvaluješ. ²¹A já jsem tě zasadil, révu ušlechtilou, samou spolehlivou sadbu. Jak ses mi mohla proměnit v révu planou a cizí? ²²Kdyby ses umyla potaší, vypotřebovala přemnoho louhu, zůstane přede mnou špína tvé nepravosti, je výrok Panovníka Hospodina." ²³"Jak můžeš říkat: "Neposkvrnila jsem se, za baaly jsem nechodila!" Podívej se na svou cestu v Údolí, přiznej, co jsi páchala, velbloudice, která se volně proháníš po svých cestách. ²⁴Divoká oslice, navyklá poušti, toužebně větříš! Kdo ji udrží v čas říje? Každý, kdo ji hledá, nalezne ji v jejím měsíci bez námahy. ²⁵Chraň se, ať nechodíš jednou bosa a hrdlo ať ti nevyschne žízní! Ale ty jsi řekla: "Zbytečné řeči. Nikoli, miluji cizáky a za nimi půjdu." ²⁶Jako je zahanben dopadený zloděj, tak propadne hanbě dům izraelský i s králi a velmoži, s kněžími a proroky. ²⁷Dřevu říkají: "Ty jsi můj otec" a kameni: "Ty jsi mě zplodil", a ke mně se obracejí zády, nikoli tváří. Ve zlý čas volají: "Povstaň a zachraň nás!" ²⁸Kde jsou tví bohové, které sis udělala? Ať vstanou a zachrání tě ve zlý čas, vždyť máš tolik bohů kolik měst, Judo." ²⁹"Proč se mnou vedete spor? Všichni jste mi byli nevěrní, je výrok Hospodinův. ³⁰Nadarmo jsem bil vaše syny, nedali jste se napomenout. Váš meč požíral vaše proroky jako lev, který hubí." ³¹Vy, toto pokolení, hleďte na slovo Hospodinovo: "Což jsem se stal Izraeli pouští nebo zemí temnot? Proč můj lid říká: "Chceme mít volnost, k tobě už nikdy nepůjdeme"? ³²Může panna zapomenout na své šperky, nevěsta na svůj svatební pás? Můj lid však na mě zapomíná po nespočetné dny. ³³Jak prokážeš, že je tvá cesta dobrá, když vyhledáváš milkování? Proto také na svých cestách učíš zlým věcem. ³⁴Dokonce na lemu tvého roucha je krev nevinných ubožáků, ač jsi je nepřistihla při vloupání. Ale při tom všem ³⁵říkáš: "Jsem nevinná, jeho hněv se jistě ode mne odvrátil." Hle, soudím tě za to, že říkáš: "Já jsem nezhřešila." ³⁶Proč tak lehkovážně měníš svou cestu? I Egyptem se zklameš, jako tě zklamala Asýrie. ³⁷Vyběhneš odtamtud s rukama nad hlavou, neboť Hospodin zavrhl to, več doufáš; s nimi neuspěješ."